6.11 se narodilo vydří mládě.

11.11 se narodila vydří mláďata.

O vydrách

Vydry jsou skupina šelem z čeledí lasicovitých.

Přirozeným prostředím vyder jsou vodní toky a jejich okolí, neboť jsou dokonale přizpůsobeny k plavání a lovu ryb.

Jejich populace je ohrožena částečně vinou výnosného obchodu s kožešinou.

V Česku je ohrožena vydra říční.

V Evropě je chováno 7 druhů v ZOO. Nejčastější je vydra malá a vydra říční.

Zbylých 5 chovaných druhů je vzácných. Jedná se o vydru obrovskou, severoamerickou, hladkosrstou, mořskou a skvrnitou.

Obecné informace

Potrava

Základem jídelníčku vyder jsou ryby, nepohrdnou ale ani žábou, rakem nebo vodním ptákem. Kořist vydra ve vodě pronásleduje, dokud ji neudolá, poté ji odnese na nějaké klidné místo na břehu. Často uloví staré nebo nemocné jedince, čímž pomáhá udržovat populaci zdravou. Denní příděl potravy může činit až 1 kg.             

Způsob života

Vydra říční obývá čisté řeky, potoky a někdy i rybníky. Na březích vyhrabává nory s vchodem pod hladinou, vystýlá je trávou, větvičkami a rákosím. Aktivní je převážně v noci, v zimě o něco více ve dne. Teritorium si "značkuje" pomocí hromádek trusu na viditelných místech. Žije samotářsky, pouze vzácně v malých skupinkách, dožívá se 15 až 20 let. Znečišťování vod spolu s nenávistí rybářů a rybníkářů vůči vydrám mělo za následek velký úbytek vyder v minulém století, dnes patří mezi silně ohrožené druhy.             

Rozmnožování

Rozmnožování vyder probíhá v březnu a dubnu, samotnému aktu předcházejí námluvy, páření pak probíhá ve vodě. Na přelomu dubna a května rodí samice po 61 až 74 dnech březosti v noře 1 až 3 mláďata, která jsou po narození slepá a v prvních týdnech zcela závislá na mateřském mléce, osamostatňovat se začínají až po 9 měsících a zcela samostatná jsou po roce.